Ahoj všem příznivcům našeho Klubu tátů :-)
Autor akce: David a Jiří
Zápis: Jiří
Video: David
Účastníci: Jiří + Hanička (3 r.), David + Anička (5 r.), Leo + Jůlinka (5 r.), Libor + Magdalénka a Miriam (obě 5 r.), Roman + Tadeáš a Matyáš (oba 7 r.), Lukáš + Štěpán (7 r.), Franta + Alex (2 r.), Martin + Mates (1,5 r.)
Celkem: 8 tátů a 10 dětí
Tak máme za sebou další akci. Mne osobně se líbily všechny akce Klubu tátů... ale tato byla fakt speciální od začátku až po konec... Byl to totiž pro většinu dětí opravdu jejich první nefalšovaný čundr - a přiznejme si - i pro většinu tátů to byl čundr po hooodně dlouhé době :-)
Jak nápad vznikl?
Když bylo jasné, že tábor v Zubří pro nás letos nebude, seděli jsme s Davidem na obědě a náš rozhovor vypadal takto:
"Co teď budeme dělat?"
"Pojedeme prostě na čundr!" - "A kam?" - "Kamkoliv, prostě jen tak, bez plánu, sedneme na vlak a někam pojedeme.." -
"Kde budeme spát?" - "Prostě někde... ve stanu..."
"Ty bys jel?" - "Já, jo a Ty?" - "Já taky..." - "Tak tedy jedeme!"
"A přihlásí se ještě nějaký blázen?" - "To fakt nevím, ale zkusme to a uvidíme..."
A tak jsme se rozhodli...
Ještě týden a něco před odjezdem to vypadalo, že nás bude jen pár, ale pak se nahrnuly přihlášky... A máme i nové členy: Lukáše a Frantu.
Ocenění získávají především Franta a Martin, kteří prakticky celou cestu nesli kromě báglu se stanem i své synky...
A speciální cenu "za opravdové koule" získává Martin, který kromě toho, že nejenže má nejmladšího účastníka čundru, tak jede, přestože má termín porodu druhého potomka za 3 dny po čundru! :-) Klobouk dolů Martine! :-)
Pátek
Sraz na vlakovém nádraží v Kr.poli, sedá se na první vlak, v Kuřimi přistupuji já s Haničkou a v Tišnově už čeká Roman s klukama. Jsme tedy kompletní. Už ve vlaku padá návrh na Níhov. Prý jsou tam pěkné rybníky. Je rychle rozhodnuto. V Tišnově přesedáme kvůli výluce vlaků na náhradní autobusovou dopravu. A ihned získáváme první obdivné uznání (a zdaleka ne poslední) od řidiče, který, když vidí takovou smečku, nás veze rovnou všechny zadarmo. A to zabíráme víc než půlku autobusu :-)
V Níhově se rychle orientujeme a vyrážíme na 1,5 km pochod k rybníkům. Nacházíme je snadno a je tam i krásná louka na stany, prostor pro oheň... a také stánek s pivem a občerstvením! :-)
Rychle se občerstvit, postavit stany, poslat děti do lesa pro dřevo, nasekat jej, založit ohniště a zapálit oheň... Vše jde jako po drátku a za chvíli děti opékají buřty, my popíjíme pivo a společně zpíváme u ohně s kytarou. Prostě naprostá romantika...
Sobota
Ráno vstáváme do krásného dne. A po snídani vyrážíme k vedlejšímu rybníku na super koupačku. Pak zabalit stany a vyrážíme na dlouhý pochod. Čeká nás fakt náročná cesta: 1,5 km zpět do Níhova, krátký odpočinek a pak 4,5 km k "Ranči u bizona". Část po silnici - v poledním sluníčku není rozhodně jednoduchá. Pak krátký odpočinek u studánky v lese a příjemný kousek cesty lesem. A potom opět po silnici... Je to opravdu dost náročné pro všechny...Jsme docela hotoví... Konečně jsme "U Bizona". Ovšem je to dost velké zklamání... Mají tu svatbu a ještě jednu jinou akci, divnou šéfovou, na pivo čekáme půl hodiny, a celkově prostě nejsou rádi, že tam jsme. Roman se s kýmsi dává do řeči, na chvilku zmizí a rázem je veseleji. 300m od nás je prý pravá čundrácká hospoda "U trempů". A nechají nás i postavit stany! :-)
Malá procházka, chvilka napětí... a je to ono! Parádní místo... Louka pro stany, velký krytý prostor pro posezení venku, zahulená hospoda 5.cenové skupiny jak ze skanzenu, kohoutek s pitnou vodou trčící ze zdi a dokonce máme i záchody... ale hlavně! Jsou tady sice velmi svérázní, ale neuvěřitelně přátelští a pohodoví lidé :-)
Dáváme si pivo, děti zmizí v potoce, kde objevili fakt kus divočiny a jen co postavíme stany, krátce, ale silně zaprší. V kotlíku uvaříme skvělou večeři pro všechny, po které se jen zapráší. A opravdu pěkně nám tu střídavě hrají 2 různé country skupiny, sedíme u ohně, děti snadno usínají, prostě si vychutnáváme naprostou pohodu. Prostě čundr... :-)
Neděle
Ráno vstáváme a chystáme dětem i sobě snídani. Je pošmourno a hrozí deště. Úkol je jasný, rychle tedy zabalit stany i věci dříve, než zmoknou. A opravdu, chvíli intenzívně prší, ale stejně rychle přestává. Do Říkonína si vybíráme o trochu delší trasu (2,5 km dlouhou), ale čeká nás za to velmi příjemná cesta kolem potoka s překonáváním asi 4-5 brodů. Pro děti skvělá zábava a oživení. Za hodinu jsme na nádraží. Je už ale znát únava na dětech i na nás.
Autobusem jsme za chvtilku v Tišnově. V cukrárně děti i sebe odměňujeme za hrdinné výkony, dáváme si poslední kafe, loučíme se s Romanem a kluky, nasedáme na vlak a jedeme domů...
Je po čundru...
Žádné komentáře:
Okomentovat