IX. Akce Klubu otců 21.- 23.10. 2016 KONĚ

IX. Akce Klubu otců,  21.-23.10.2016

"Agrocentrum Ohrada Vísky u Letovic - KONĚ"

Autor akce: David          Zpravodajství: David a Jiří

(D.) Ahoj všichni tátové. 

Na poslední akci tohoto roku jsme se vydali do Agrocentra Ohrada ve Vískách u Letovic www.ohrada.cz. Potvrzená účast 6-ti tátů a 10-ti dětí napovídala tomu, že to bude jako vždy super akce. Ubytování s polopenzí jsme měli dlouho dopředu zamluvené. Vyšli nám vstříc co se týká ceny, ve které jsme měli bazén a 30 minutovou projížďku na koních pro každé dítě.

Agrocentrum Ohrada, Vísky u Letovic

(D.) V pátek 21.10.2016 byl plán takový, že se v Ohradě, která je cca 45 minut od Brna sejdeme už kolem 15:00. Jak to u mě s Aničkou bývá, přijeli jsme až 16:30, protože nám mnoho času zabere balení věcí a ještě mě dnes před kanceláří nějaká paní "ťukla" auto a ujela z místa činu. V Ohradě byl, jako vždy, první Jirka s Haničkou a postupně přijel i Libor s dvojčaty a Roman s dvojčaty. 
(J.) Sám jsem se na tuto akci opravdu moc těšil. Kdysi jsem hodně jezdil na koních a přijde mi to jako vynikající způsob trávení volného času a relaxace. Jen jsem se trochu obával, co tomu řeknou maminky. Pravda jízda na koni zpevňuje tělo - ovšem pád z koně může tělo zase trochu rozložit. :-)  Já to sice považuji za bezpečnou zábavu a koníčka, ale co si myslí mámy? Proto jsem byl velmi příjemně překvapen, že se nás tam sešlo tolik. 

V 17:00 byli na místě všichni. Ubytovali jsme se, obhlídli okolí penzionu, nakrmili ovce a kozy v místním výběhu. A už samotné krmení zvířátek bylo super.
(D.)  V 18:00 jsme šli na večeři a po nakrmení našich "zvířátek" naskákali děti i tatínci do bazénu. Voda měla fantastických 31 C°, tak jsme tam vydrželi dlouho a děti si to náramně užily. Ve 21:00 už ale byly všechny v posteli a spaly. S tatínky jsme šli dolů do restaurace, ochutnat pivo vyrobené v místním pivovaru. Pivo s krásným názvem "Bejček" mělo velký úspěch. Dnes jsme se taky dozvěděli, že v sobotu zde mají Hubertovu jízdu (ukončení koňácké sezóny), což byla teda čára přes rozpočet. Původně zamýšlený plán zajezdit si v sobotu na koních byl velmi ohrožen.

(D.) V sobotu 22.10.2016 jsme hned ráno po snídani začali řešit, jak to s těmi koňmi tedy uděláme. Po chvilce pátrání se nám podařila najít Minifarma ve městě, v obci Vanovice - Drvalovice, vzdálené asi 4,5km od Vísek. I když už měli po sezóně, tak nás ochotně přijali na projižďku na ponících a prohlídku celé farmy. Domluvili jsme se na 12 hodinu. Protože byl ještě čas, tak se celá naše skupina vydala na procházku Vískami. A i když byla celkem mlha a zima, tak se děti náramně bavily na naučné stezce a na místním dětském hřišti. Po cestě nám všem ještě přišel vhod upečený perník, který nám nabalila maminka. Všichni si moc pochutnali. V 11:30 přijel Michal s Oliverem a Davidem. V 11:45 všichni nasedli do aut a vydali se na  Minifarmu www.minifarmavemeste.cz

Svačinka na procházce.

Místní dětské hřiště ve Vískách

Libor bavil děti a ty jsou z něho vykulený.

Sousoší

V koloně aut jsem jel jako první, ale to se neukázalo jako úplně dobrý nápad. V obci Drvalovice, která má 64 domů a 138 obyvatel jsem úspěšně několikrát zabloudil. Naštěstí nás majitelka Minifarmy Katarína Holasová navigovala telefonem, tak to dobře dopadlo. Mini farma nás naprosto překvapila, protože ve skutečnosti je to spíš Mega farma. Tady se k nám taky připojil Matěj s Danem a Moničkou. Poníci už byli nachystaní. Michal nastavil  zkušeně časomíru a všech deset dětí se krásně povozilo. 
(J.) Děti jezdily naprosto parádně. A to i ty nejmenší - poslední kolečka jezdila Hanička bez držení a moc se jí to líbilo. Nejdříve jsme měli obavy jestli na koních vydrží celou dobu... a pak by jezdily donekonečna. Kromě poníků tady měli i velké koně, krávy, býky, miniprasata a další zvířátka. Všechna zvířena byla ochočena a děti si hladily 4-denní prasátka i větší prasátka a i dospělá prasátka. Taky si hladily ochočenou kravičku, králíky, velké koně, prostě všechno, co zde bylo k dispozici. Farma byla perfektně poklizená a čistá. Nejdříve jsme to brali jako náhradní záskokový program, ale nakonec to bylo naprosto skvělé. Příště tady musíme být výrazně déle...

Na oběd jsme se rozdělili do dvou skupin. Jirka, Libor a Roman jeli do Boskovic. Já Michal a Matěj jsme se vrátili do Ohrady. Jídlo tady mají skvělé, hodně z vlastních produktů. Po obědě se naše skupina vydala na prohlídku místního pivovaru, kde jsme se dozvěděli, jak se to pivo vaří. Pak znovu krátká procházka, která byla umocněna slunečným počasím. Na 18:00 byl domluven bazén a sauna. Po náročném dni se potvrdilo i naše očekávání, že děti rychle odpadnou. Z tátů taky odpadl Michal, který se závěrečného otcovského večírku v restauraci s krbem neúčastnil. Během dne se nám ještě podařilo domluvit tři místní koníky na nedělní projižďku.

(D.) V neděli 23.10.2016 jsme vstávali brzy, abychom v 8:30 mohli nasednout na koně. Každé dítě mělo možnost 30ti minutové projížďky. Tak se to nakonec podařilo, k naší spokojenosti.

V Ohradě nám vyšli vstříc a tak mohl proběhnout ještě jeden bazén a pokoje jsme odevzdali až ve 12:00. Na závěrečný oběd jsme jeli do hotelu Sudický dvůr www.sudickydvur.cz, který mohu vřele doporučit. Škoda, že zde nebyl otevřen místní obchod zbrojovky Beretta. Tak snad příště. Po obědě si děti ještě zaskákaly na místní trampolíně, zhouply se na houpačkách a pak tradá domů :-).

Děti s naším číšníkem

Když shrnu celý rok, tak musím přiznat, že jsem nevěřil tomu, že se nám podaří uspořádat a naplnit 9 akcí otců s dětmi. Nyní to považuji za velký úspěch a výzvu do budoucna. A jaký to mělo z mého pohledu dopad? Věřím, že si maminky odpočinuly, děti se více zkamarádily s tatínky, osamostatnily se, naučily se starat o sebe, poznaly řadu krásných míst v ČR, jsou odolnější. Tátové se nejen pobavili a poznali jiné táty, ale taky si mohli na vlastní kůži ověřit, že být se svým dítětem či dětmi tři dny bez maminky lze.

Poděkování:

Velké dík za celý rok patří Jirkovi (www.altego.cz), který je hlavním iniciátorem a organizátorem veškerých aktivit, Petře Kaderkové (www.moudrybaobab.cz), která nám vytrvale pomáhala vše komunikovat, Davidovi (www.muhlhandl.cz) a Petrovi B. za organizaci akcí. Maminkám, že vydržely bez dětí a hlavně všem tátům a jejich dětem, kteří se v roce 2016 účastnili akcí Klubu otců. 

Těšíme se na akce v roce 2017. Termíny na celý rok oznámíme ještě letos. Těšíme se na další společné zážitky :-).

David, Jirka, Petr a spol.

VIII. Akce Klubu otců 8.- 9.10. 2016 Umělecké tvoření

VIII. Akce Klubu otců,  8.-9.10.2016

"Tajemství" - ruční výroba vánočních dárků pro maminky  

v keramická dílně - Slavonice a Maříž

Autor akce: Jiří          Zpravodajství: Jiří a David

účast: 4 tátové a 5 dětí 

Sobota

(J) Část z nás se setkává už v Telči, kde je zrovna trh tradičních řemesel. Procházíme se po náměstí, prohlížíme si spoustu stánků, dáváme si s dětmi kávu a zákusky v cukrárně a pak pokračujeme směr Slavonice. Taky se nám podařilo koupit několik litrů posledního a kvalitního burčáku. O večerní program tedy máme postaráno :-)

Ve Slavonicích bydlíme v penzionu "Secesní dům", což je stará škola. Ubytování je levné, jednoduché, ale hlavně velmi příjemné. Večer, až děti usnou, si dáváme donesené čepované pivo a burčák a užíváme si příjemný večer. 

Keramická dílna je naprosto perfektní. V praxi to znamená, že si vyberete z polotovarů keramický bílý hrneček, talíř, konvičku nebo třeba půllitr. A pak u velkého stolu s dětmi malujete vodou rozpustnými barvami na keramiku obrázky. Děti to baví hodně, ale kupodivu to tatínky chytlo tak silně, že každý z nás, ať už dítě či táta, namaloval několik kusů. Namalované věci se v dílně nechají, hromadně se vypálí v peci, zabalí a pošlou na uvedenou adresu. Vše funguje perfektně a za týden se radujeme z krásných vypálených keramických dárků. 

Osobně se mi doma podařilo celý program akce zcela utajit a tak se nemůžu dočkat, až na vánoce dostane Peťa i babičky Haničkou osobně namalované věci. Hrnek pro Peťu po tajnu vezu až do Ushuaia v Argentině, kde jsme prožili naše vánoce. Peťa dojetím a radostí uronila slzy a do té doby nepije ranní kávu z jiného hrnku :-)

Musím říct, že když jsem viděl dojatou Peťu a babičky, tak jsem měl fakt dobrý pocit...

Navštěvujeme i kouzelnou vesničku Maříž, kde musí být v létě extra hezky a určitě je to dobrý tip na rodinný výlet.

Neděle 

(J) Po snídani vyrážíme hledat pár kilometrů vzdálenou Zubří farmu. Tu skutečně nacházíme a je to opět parádní zážitek. Zubři jsou obrovští a jsou těsně u plotu obory, takže si je můžeme zblízka prohlédnout. Je to pěkný zážitek pro děti i pro táty... 

Akce byla svolána narychlo a byla krátká. Pokud tam pojedeme příště, tak určitě na delší dobu: nejméně klasicky pá-ne, je to tu fakt dobré.

Teď už nás čeká jen návrat domů, odolání všem pokusům o vyzvědění podrobností o naší akci, tešení se na vánoce... a samozřejmě na další akci... 

VII. Akce Klubu otců 23.- 25.9. 2016 Sněžka a Safari

VII. Akce Klubu otců,  23.-25.9.2016

"Zdolání vrcholu Sněžky a Safari Dvůr Králové"

Autor akce: Jiří          Zpravodajství: Jiří a David

(J.)Ahoj všichni tátové. 
Tak jsme zdolali nejvyšší vrchol ČR - Sněžku :-) ...6 tátů a 8 dětí...
Jak nám to šlo? No, nebylo to jednoduché... Když jsme se s Davidem domluvili na této akci, vygooglil jsem info o lanovce a trasách na Sněžku a o ZOO Safari ve Dvoře Králové - a vše vypadalo velmi lákavě. Pak jsem zavolal kamarádovi Milošovi, který bydlí poblíž Dvora, jestli můžeme navštívit jeho 200 let starou a historickou vodní pilu a odpověď byla ano. Program byl tedy hotový. Navíc nám zarezervoval ubytování v penzionu poblíž. A vše bylo v pohodě zařízeno...

Tedy až do středy večera... Den před naším odjezdem jsme zjistili, že si majitel do penzionu nastěhoval 20 zahraničních dělníků, kteří hulí jak fabriky a jsou každý večer dost hluční. Prostě nic moc prostředí pro děti... takže pro mne nastal shon se sháněním dobrého a levného ubytování někde na naší trase. Nejdřív jsem našel jedno slibné ubytování, ale nakonec toto i cca 10 dalších byly beznadějně plné. Situace začala být kritická. Až ve čtvrtek večer se mi podařilo najít a rezervovat ubytování v Městském hotelu Hostinné. Sláva, mohli jsme vyrazit na výlet...

pátek 23.9.
Domlouváme se kdo a kdy vyrazí a kdy si dáme sraz u Miloše na historické vodní pile. Ovšem jako obvykle pro některé jedince je páteční odpoledne hektické a nestíhají plánovaný odjezd a navíc páteční silnice na Svitavy je katastrofa. Výsledek je, že se u Miloše potkáváme jen já s Haničkou a David s Aničkou. A samozřejmě Miloš s Haničkou a Štěpánkem, kteří tam bydlí. 200 let stará historická pila je naprosto úžasná a práce s její rekonstrukcí je nepředstavitelná. Ale upřímně řečeno, zaujalo to především tatínky :-) děti daly přednost řádění na trampolíně :-) 
historická pila je naprosto úžasná a práce s její rekonstrukcí je nepředstavitelná. Ale upřímně řečeno, zaujalo to především tatínky :-) děti daly přednost řádění na trampolíně :-)

Převodovka pily

(D.) Nevěřil jsem svým očím, když jsem viděl tu stavbu. Kde třeba raritou byl i rám okna, který se stal součástí krovu a statiky domu. (Ale už to bylo opraveno). Obdivuji Miloše, jehož plány rekonstrukce celého objektu jsou neskutečné. Přeji mu, ať to všechno vyjde a  chci se jednou podívat, jak mu vodní náhon pohání opravenou pilu :-)

Součást pily

(J.) V 19 hod se setkáváme všichni v hotelu, ubytováváme se, krmíme dravou zvěř (naše děti), která si hraje v herně, o půl deváté je dáváme spát a pak si dáváme zasloužené pivo... Vše šlo jako po drátku. Jen obsluha v hotelu - mladá slečna - je opravdu nestandardní - dost divná. Za pokoje nám účtuje o trochu více, než bylo domluvené po telefonu. Ale pokoje i hotel jsou fakt prvotřídní a tak neděláme problémy. Slečna ale ano :-) Sice nám slibuje, že udělá snídani o půl 8 místo v 8, ale...

Náměstíčko v Hostinném je nádherné

(D.) Sehnat ubytování pro všechny, byl úctyhodný výkon a za to Jirkovi velké díky. Díky i Petře, která na tom měla taky zásluhu. Oproti původnímu záměru to bylo luxusní ubytování za hubičku.

sobota 24.9.

(J.) V pátek jsem volal na Sněžku a tam mi řekli, že jestli se chceme vyhnout velkým frontám na lanovku, musíme přijet před 9 ráno. Po krátké poradě s táty se rozhodujeme vstát před v 6.45, abychom byli v 7.30 na snídani, v 8 vyjeli a v 9 byli u lanovky (je to cca 40 km). A opravdu v 7.25 všichni, včetně dětí stojíme před jídelnou a čekámena snídani.

Snídaně dnes asi nebude, servírka zaspala :-(

Ovšem marně... Slečna nepřišla ani v půl 8... a ani v 8 hod. Takže v 8.10 hladoví nasedáme do aut, odjíždíme do Pece pod Sněžkou a v 9 jsme opravdu u lanovky. Nutno říct, že na náladě nám to v žádném případě ani trochu neubralo a dobrá atmosféra zůstala nepozměněna. Naštěstí přímo u lanovky je velmi pěkné bistro a tak snídáme v pohodě tam. Lidi se rychle kupí a fronta prudce narůstá a tak vyrážíme lanovkou na Růžovou horku. Tam se rozdělujeme - část tatínků (Leon a David S. s Jůlinkou a Adélkou) pokračují lanovkou (kvůli zdravotním problémům). A David M., Miloš, Matěj a já + Anička, Hanička, Štěpánek, Monička, Dan a Hanička jdeme na Sněžku pěšky. Na mapě to vypadá kousek a jako malé převýšení. Ovšem nejdříve se jde z kopce a tím se vše výrazně zhorší. No, rozhodně výšlap po cestě a schodech s dítětem na ramenou patří k výrazně posilujícím cvikům :-) ...dost drsným...

Výstup na Sněžku

Výstup na Sněžku

Jsme tu...

V 11 se setkáváme všichni na Poštovně na vrcholu Sněžky. Trochu unaveni, ale spokojeni se hodinku občerstvujeme. Počasí není špatné, ale je zataženo. Co dál? Padá rozhodnutí jít společně do sedla nad Obří důl, kde je velká polská chata, na větší občerstvení a oběd. Je to cca 1,5km z kopce. Nevím jak ostatní, ale mne osobně začínají ukrutánsky bolet nohy - šlachy za koleny. Hanička mi komicky usíná za chůze na rameny :-)

Poštovna na Sněžce

Matěj nás pozval na zasloužený drink.

Polská chata je naprosto přeplněná turisty, jsou jich stovky a obrovské fronty, a tak si leháme na trávník před a užíváme si odpočinku. Je krásné počasí, teplo a sluníčko a tak se s chutí povalujeme.

Polský řízek s bramborem stojí 290,-Kč

Co dál? Zdravotní stav se zhoršuje a tak Leon, David a Miloš se vrací na vrchol Sněžky na lanovku a zbytek - David, Matěj a já se rozhodujeme pro 6,5 údajně km (osobně si myslím, že je to fakt delší :-) dlouhou cestu dolů Obřím dolem. Moje šlachy se s každým krokem dolů zhoršují - Haničku nesu celou cestu. Přesto jdu rychle, abych to měl rychle za sebou. Musím ale často odpočívat... Po cca 3 km je první chata Bouda pod Sněžkou. Za chvíli po mne dorazil Matěj a za pár minut David - ten vypadá s koleny ještě hůř než já :-)

(D.) Souhlasím s Jirkou, že to byl asi nejdrsnější výlet co se týká fyzické náročnosti. Jirka se zátěží za krkem v podobě Haničky, já s kolenem, které při sestupu dolů začalo neskutečně bolet. Jještě, že mě Anička "podpírala" a místo 1,5h jsme to šli dolů 3h. Nejlépe to zvládli Monička a Dan s tátou Matějem, kteří si 6,5km dlouhý sestup vychutnali. Příjemným překvapením byly borůvky, kterých v Obřím dole bylo požehnaně.

(J.) Dáváme si pozdní oběd. Ovšem jídlo je naprosto FANTASTICKÉ!!! ..obsluha dobrá a vše za rozumné ceny.. Je tu i hotel - takže příště rozhodně musíme bydlet zde!!!    
Po super obědě jdeme - nebo se spíše vlečeme :-)  už po rovince do Pece k lanovce a dál k parkovišti a k autům. A po 17 hod odpoledne je okruh uzavřen a už pozvolna jedeme k našemu hotelu.

Provinilá recepční se hodně pokorně omlouvá a jako odškodné všechny děti dostávají palačinku a každý táta 2 piva. Dohoda je to rozumná :-) Nemusím zdůrazňovat, že uspávání dětí bylo snadné. Ovšem i tátové jsou očividně "trochu jetí" a očividně se všichni těší do postele :-) takže žádné velké posezení se nekonalo... Perličkou akorát bylo, že se David večer chlubil, že si myslí, že kdyby se Anička náhodou probudila (což bylo díky únavě vysoce nepravděpodobné), že by sama trefila z 3.patra hotelu k nám do restaurace... a za pár minut na to se k překvapení nás všech Anička zcela v pohodě opravdu v restauraci objevila :-) nicméně za chvilku už zase spokojeně spala...

(D.) Zase jsem se na vlastní oči přesvedčil, že vyřknuté myšlenky se často stávají realitou.

Safari

neděle 25.9.
(J.) Vstáváme o půl 9 a po snídani v 9.30 vyrážíme do Dvora Králové do ZOO na Safari (15km). Začínáme Safari - kupujeme si lístky do ZOO (200 Kč/dospělého a 50Kč/dítě) a na Safari (200 Kč/auto) a vjíždíme autem přímo na Safari.
Je to fajn. Přímo z auta s dětmi vidíme žirafy, gazely, buvoly, geparda, pakoně, zebry a lvy. A hlavně lvi jsou parádní - leží v trávě pár metrů od nás.
   

Lvice odpočívají

Potom zaparkujeme auta a jdeme do ZOO pěšky. Hned u vchodu je velká lanová prolízačka a tam si děti hodinku hrají a běhají. Posvačíme a vyrážíme na obchůzku pavilónů. Nohy mi moc neslouží a tak každý volí své tempo a postupně se rozdělujeme. My s Haničkou se ztratíme a ostatní už nenajdeme.

Dopolední svačinka

Žádné překážky neznáme.

Klidně budeme viset i hlavou dolů.

Děti si to opravdu užívají.

(D.) S Aničkou, Moničkou, Danem a Matějem jsme se vydali ještě jednou přes ZOO do pěší safari. Došli jsme až ke lvům. Byla to příjmná relaxační procházka. Pak jsme šli nazpět s vidinou dobrého oběda v africké vesničce, kde ale došlo jídlo. Tak jsme využili jiné občerstvovací stanice. Odjíždíme v cca 15:00 směr domov. Leo s Davidem a dětmi se nám někam zatoulali, tak jsme si alespoň zavolali a rozloučili se.

(J.) Odjíždíme a po cestě se zastavuji ještě na letišti v Křižanově. Mám tu pár starých známých a ptám se jestli vezmou do letadla na proletění se kolem i naše malé děti a odpověď je ano :-) (1500Kč/15min letu/2táty+2děti, možnost postavení si stanů + zázemí přímo na letišti). Tak si myslím, že máme tip na novou akci :-)

Jaká byla tato akce celkově? Osobně si myslím, že parádní. Program byl nabitý, počasí vyšlo perfektně, zážitky pro děti i táty výživné. Myslím, že by z toho mohla být pěkná tradice. Každý rok výstup na Sněžku (a nebo jiný kopec?).

(D.) Akce to byla neskutečná a přeji si, abychom za rok přespali jednu noc na Sněžce pod širákem. Chci tam v noci vidět hvězdy a ráno východ slunce. Jirka se na to moc netvářil, ale když se přidají ostatní tátové, tak věřím, že to ho přesvědčím. Děkuji všem za fotky z akce a těším se na další :-)

Za rok naviděnou Sněžko :-)

VI. Akce Klubu otců 19.- 21.8.2016 Stanování

VI. Akce Klubu otců

Stanování v Zubří u Nového Města na Moravě

Autor akce i zpravodajství: David

Ahoj všichni tátové. Máme za sebou další podařenou akci. S dětmi jsme se vydali doprostřed lesů naší krásné Vysočiny. Celé to dobrodružství spočívalo v tom, že jsme neměli elektřinu, teplou vodu, za to jsme měli ale kadibudky v lese a spalo se ve stanech a v noci bylo okolo 10°C. Poprvé jsme taky organizovali jídlo pro všechny. Z toho důvodu byla na naší akci kuchařka "Máma" (Věra Červená), která je v podstatě inventářem tohoto místa. Týden před akcí jsem se s ní sešel, vymysleli jsme jídelníček, nakoupili suroviny a mohli jsme vyrazit. Celé akce se zúčastnilo 10 otců a 11 dětí, kamarád Eda a jako návštěva tchánovci od Marka N. s jeho družkou Luckou. Díky nim jsme nemuseli řešit některá jídla a umývání nádobí. Za to ještě jednou moc děkujeme :-) .

Stanový tábor Zubří u Nového Města na Moravě

Pátek 19.8.2016

Na místo jsem s Aničkou přijel v pátek odpoledne. Tady už čekal Alda s Kubíkem, Leoš s Jůlinkou. Přijel i Michal s Olím a Davídkem a Filip s Lili. Naše řady rozšířili i tři kamarádi, zatím bez dětí, Marek L., Marek N. a Eda (oběma Markům přijeli děti až druhý den).

Před příjezdem jsem se ještě zastavil v Novém Městě na Moravě a koupil pivo na večer pro všechny. Po příjezdu jsme rychle vše vyskládali, ubytovali jsme se ve stanech a domluvili se s Mámou na organizaci večeře. Asi v 17:30 jsme vyrazili k Zuberskému rybníku na lodičky. Každý měl své pádlo a vestu. Na rybníku jsme se rozdělili do pramice a děravé kánoe :-). Povozili jsme děti, zajeli do zátoky, projeli rákosím, z bezprostřední blízkosti jsme pozorovali hejno kačen a ryby vyskakující nad hladinu rybníka. Chtěli jsme se i vykoupat, ale rybník byl moc zelený i na můj vkus.

Jízda na pramici

Tvá kánoe je děravá jak ústa staré ženy :-)

Od rybníka jsme šli do BVV (rekreační středisko), kde si děti daly zaslouženého ledňáčka a tatínci točenou Plzeň. Večer jsme připravili oheň a mohli jsme začít opékat špekáčky (z masny u Vepřeka v Brně na Minské jsou nejlepší). Ve 21:00 všechny děti ulehly do svých spacáků a první den byl skoro za námi. S tatínky jsme ještě chvilku poseděli u ohně, dali si pár piv a šli taky spát.

Sladko hořká odměna

Špekáčky od Vepřeka, chleba, okurky, hořtice a kečup z Tesca, dřevo z lesa a děti z města.

Zasloužený odpočinek tátů.

Sobota 20.8.2016

V sobotu brzy ráno odjel Marek L. pro Karolínku a my jsme začali hygienou a snídaní v 8:00. Kakao, rohlík s marmeládou, chleba s máslem a sýrem, křupinky s mlékem. Potřebovali jsme doplnit energii na dopolední horolezení. Před odchodem jsme ještě stihli nakrájet 30kg brambor, aby mohla Máma udělat oběd a taky uvařit bramborový guláš na neděli. V 10:00, po kávičce a po příjezdu Honzy K. s Vojtíškem, jsme vyrazili na skálu. Je to takový skalnatý objekt uprostřed polí nad vesnicí Pohledec. Od kamaráda Bohdana jsem měl půjčené lano a sedák pro děti. Vzhledem k obtížnosti lezeckých tras to byl spíše módní doplněk. Všichni si vyzkoušeli své lezecké schopnosti, Olímu a Lil to šlo perfektně a vylezli až nahoru. Eda s Markem pomáhali jistit, tak to šlo jak po másle. Taky jsme tam našli pár hřibů, ale byly to spíš solitéry. 

Cesta na Na Skálu

Spokojenost a kamarádství :-)

Výhled ze skalního objektu Na Skále.

Pohoda a kamarádství :-)

První odvážlivci začínají lozit.

Jde to všem skvěle.

Na hoře je krásně.

Lil to dala až nahoru.

Marek N. už spěchal nazpět, protože mu přijelo dítě i s početnou rodinou, což v klubu otců byla naprostá výjimka a museli jsme to odsouhlasit. Na revanš nám alespoň, jak sem již psal, pomohli s uvařením jídla a umytím nádobí. Ve 13:30 jsem došli nazpět do stanového tábora, kde na nás kromě jídla čekal taky Jirka Denk, který se vrátil po měsíci z daleké plavby i s Haničkou. Má můj obdiv, protože domů přiletěl ve 2:30 ráno a za 10 hodin už byl v Zubří. Asi si moc neodpočinul a jak ho znám, ani odpočívat nehodlal (o tom až později).

Po obědě jsme se vydali opět k rybníku na lodičky, povozili jsme děti, kterým to v pátek ušlo. Od rybníka opět do BVV na ledňáčka a pivo. Tady se k nám připojil Petr s Felixem, kteří se ihned zkušeně zapojili do programu. Na 18:00 honem zpět do tábora. Dnes nás totiž čekala velká atrakce pro všechny FINSKÁ SAUNA.

Velká výprava.

S pádly je cesta náročnější.

Již zkušená posádka

Z počátku nikdo nevěřil, že to zvládneme. Začalo to rozdělením drobných úkolů. Děti nanosili dřevo. Alda rozdělal oheň, Eda dovezl kameny z potoka, Marek donesl po velkém přemlouvání březové větvičky. Bulhaři z Drakenu, kteří přijeli tábor bourat, nám připravili stanovou konstrukci a dvě starší celty. Plán byl jasný, finská sauna bude. Já jsem poctivě i s dětmi přikládal do ohně, aby kameny byly co nejvíce nahřáté a dlouho nám vydržely. 

Každý přidal ruku k dílu

Komentář - Jirka D.: Davidovi tady patří naprosto zasloužený obdiv a poděkování. Na všechny totiž padla únava z celého dne a celková malátnost. David se ale nedal odradit. Začal postupně a nenápadně úkolovat nejdříve děti, potom tatínky a pak to šlo ráz naráz. Během chvilky jsme postavili saunu, naplnili kýbl vodou na polívání rozpálených kamenů a přidali trochu esence (meruňkovice). Poučení pro příště: Pro kameny je dobré vykopat díru, aby vydržely déle rozpálené... A saunování mohlo začít. Celkem jsme se v sauně otočili 3x a sprchovali jsme v přírodní táborové sprše s vodou z potoka a s jasným nebem a hvězdami nad hlavou. A odpočívali jsme u ohně hned vedle... Byla to nejlepší sauna, kterou jsem kdy zažil a zažil jsem jich opravdu hodně... 
Děti už samozřejmě spaly, ale příště to rozhodně musíme zorganizovat tak, aby si saunu užily i děti... 

Takhle to v sauně vypadalo

O půlnoci kameny vychladly a my jsme šli relaxovat a povídat si k ohni.
Jediné dítě, které se probudilo, byla shodou okolností moje Hanička, která voláním probudila vedlejší stan. A tak s námi seděla u ohně a u kytary něco přes hodinku i Hanička a moc se jí to líbilo :-) A nakonec usnula i ona... 

Pokračuje David:  
Další noční povídání bylo hodně intenzivní, takže jsme s Jirkou úplně ztratili ponětí o čase a následně jsme za odměnu viděli ranní rozbřesk. Dlouhou dobu s námi držel krok Filip, který odpadl mezi 4-5 hodinou... My jsme šli spát v 6:15 za denního světla... :-)

Neděle 21.8.2016

Tento den byl ve znamení velmi intenzivního deště. Prohlásili jsme tedy akci za ukončenou, oběd jsme nechali "bulharům" bourající tábor a každý jsme se po vlastní ose vydali domů. Já s Jirkou, i přes velmi krátký spánek, jsme se rozhodli, že navštívíme aquacentrum ve Žďáru nad Sázavou. 

Strávili jsme tam dvě hodiny a musím uznat, že v poměru atrakcí a ceny je to opravdu moc hezké centrum i s velkým tobogánem. Překvapivě se tobogán Aničce i Haničce moc líbil a tak jsme jej hodně krát sjeli. Z aquacentra jsme šli na oběd do Süssuva hostince. Jídlo bylo výborné a měli i dokonalou kokosovou zmrzlinu. A po pozdním obědě jsme se už rozloučili a rozjeli do svých domovů, kde na nás už čekali netrpělivé a "odpočaté" maminky :-).

Jiří:
Celou akci vymyslel a zorganizoval David a organizace, hlavně co se týče jídla, nebyla rozhodně úplně jednoduchá. Vše ale klaplo perfektně. Díky!

Za rok naviděnou :-)