VII. Akce Klubu otců 23.- 25.9. 2016 Sněžka a Safari

VII. Akce Klubu otců,  23.-25.9.2016

"Zdolání vrcholu Sněžky a Safari Dvůr Králové"

Autor akce: Jiří          Zpravodajství: Jiří a David

(J.)Ahoj všichni tátové. 
Tak jsme zdolali nejvyšší vrchol ČR - Sněžku :-) ...6 tátů a 8 dětí...
Jak nám to šlo? No, nebylo to jednoduché... Když jsme se s Davidem domluvili na této akci, vygooglil jsem info o lanovce a trasách na Sněžku a o ZOO Safari ve Dvoře Králové - a vše vypadalo velmi lákavě. Pak jsem zavolal kamarádovi Milošovi, který bydlí poblíž Dvora, jestli můžeme navštívit jeho 200 let starou a historickou vodní pilu a odpověď byla ano. Program byl tedy hotový. Navíc nám zarezervoval ubytování v penzionu poblíž. A vše bylo v pohodě zařízeno...

Tedy až do středy večera... Den před naším odjezdem jsme zjistili, že si majitel do penzionu nastěhoval 20 zahraničních dělníků, kteří hulí jak fabriky a jsou každý večer dost hluční. Prostě nic moc prostředí pro děti... takže pro mne nastal shon se sháněním dobrého a levného ubytování někde na naší trase. Nejdřív jsem našel jedno slibné ubytování, ale nakonec toto i cca 10 dalších byly beznadějně plné. Situace začala být kritická. Až ve čtvrtek večer se mi podařilo najít a rezervovat ubytování v Městském hotelu Hostinné. Sláva, mohli jsme vyrazit na výlet...

pátek 23.9.
Domlouváme se kdo a kdy vyrazí a kdy si dáme sraz u Miloše na historické vodní pile. Ovšem jako obvykle pro některé jedince je páteční odpoledne hektické a nestíhají plánovaný odjezd a navíc páteční silnice na Svitavy je katastrofa. Výsledek je, že se u Miloše potkáváme jen já s Haničkou a David s Aničkou. A samozřejmě Miloš s Haničkou a Štěpánkem, kteří tam bydlí. 200 let stará historická pila je naprosto úžasná a práce s její rekonstrukcí je nepředstavitelná. Ale upřímně řečeno, zaujalo to především tatínky :-) děti daly přednost řádění na trampolíně :-) 
historická pila je naprosto úžasná a práce s její rekonstrukcí je nepředstavitelná. Ale upřímně řečeno, zaujalo to především tatínky :-) děti daly přednost řádění na trampolíně :-)

Převodovka pily

(D.) Nevěřil jsem svým očím, když jsem viděl tu stavbu. Kde třeba raritou byl i rám okna, který se stal součástí krovu a statiky domu. (Ale už to bylo opraveno). Obdivuji Miloše, jehož plány rekonstrukce celého objektu jsou neskutečné. Přeji mu, ať to všechno vyjde a  chci se jednou podívat, jak mu vodní náhon pohání opravenou pilu :-)

Součást pily

(J.) V 19 hod se setkáváme všichni v hotelu, ubytováváme se, krmíme dravou zvěř (naše děti), která si hraje v herně, o půl deváté je dáváme spát a pak si dáváme zasloužené pivo... Vše šlo jako po drátku. Jen obsluha v hotelu - mladá slečna - je opravdu nestandardní - dost divná. Za pokoje nám účtuje o trochu více, než bylo domluvené po telefonu. Ale pokoje i hotel jsou fakt prvotřídní a tak neděláme problémy. Slečna ale ano :-) Sice nám slibuje, že udělá snídani o půl 8 místo v 8, ale...

Náměstíčko v Hostinném je nádherné

(D.) Sehnat ubytování pro všechny, byl úctyhodný výkon a za to Jirkovi velké díky. Díky i Petře, která na tom měla taky zásluhu. Oproti původnímu záměru to bylo luxusní ubytování za hubičku.

sobota 24.9.

(J.) V pátek jsem volal na Sněžku a tam mi řekli, že jestli se chceme vyhnout velkým frontám na lanovku, musíme přijet před 9 ráno. Po krátké poradě s táty se rozhodujeme vstát před v 6.45, abychom byli v 7.30 na snídani, v 8 vyjeli a v 9 byli u lanovky (je to cca 40 km). A opravdu v 7.25 všichni, včetně dětí stojíme před jídelnou a čekámena snídani.

Snídaně dnes asi nebude, servírka zaspala :-(

Ovšem marně... Slečna nepřišla ani v půl 8... a ani v 8 hod. Takže v 8.10 hladoví nasedáme do aut, odjíždíme do Pece pod Sněžkou a v 9 jsme opravdu u lanovky. Nutno říct, že na náladě nám to v žádném případě ani trochu neubralo a dobrá atmosféra zůstala nepozměněna. Naštěstí přímo u lanovky je velmi pěkné bistro a tak snídáme v pohodě tam. Lidi se rychle kupí a fronta prudce narůstá a tak vyrážíme lanovkou na Růžovou horku. Tam se rozdělujeme - část tatínků (Leon a David S. s Jůlinkou a Adélkou) pokračují lanovkou (kvůli zdravotním problémům). A David M., Miloš, Matěj a já + Anička, Hanička, Štěpánek, Monička, Dan a Hanička jdeme na Sněžku pěšky. Na mapě to vypadá kousek a jako malé převýšení. Ovšem nejdříve se jde z kopce a tím se vše výrazně zhorší. No, rozhodně výšlap po cestě a schodech s dítětem na ramenou patří k výrazně posilujícím cvikům :-) ...dost drsným...

Výstup na Sněžku

Výstup na Sněžku

Jsme tu...

V 11 se setkáváme všichni na Poštovně na vrcholu Sněžky. Trochu unaveni, ale spokojeni se hodinku občerstvujeme. Počasí není špatné, ale je zataženo. Co dál? Padá rozhodnutí jít společně do sedla nad Obří důl, kde je velká polská chata, na větší občerstvení a oběd. Je to cca 1,5km z kopce. Nevím jak ostatní, ale mne osobně začínají ukrutánsky bolet nohy - šlachy za koleny. Hanička mi komicky usíná za chůze na rameny :-)

Poštovna na Sněžce

Matěj nás pozval na zasloužený drink.

Polská chata je naprosto přeplněná turisty, jsou jich stovky a obrovské fronty, a tak si leháme na trávník před a užíváme si odpočinku. Je krásné počasí, teplo a sluníčko a tak se s chutí povalujeme.

Polský řízek s bramborem stojí 290,-Kč

Co dál? Zdravotní stav se zhoršuje a tak Leon, David a Miloš se vrací na vrchol Sněžky na lanovku a zbytek - David, Matěj a já se rozhodujeme pro 6,5 údajně km (osobně si myslím, že je to fakt delší :-) dlouhou cestu dolů Obřím dolem. Moje šlachy se s každým krokem dolů zhoršují - Haničku nesu celou cestu. Přesto jdu rychle, abych to měl rychle za sebou. Musím ale často odpočívat... Po cca 3 km je první chata Bouda pod Sněžkou. Za chvíli po mne dorazil Matěj a za pár minut David - ten vypadá s koleny ještě hůř než já :-)

(D.) Souhlasím s Jirkou, že to byl asi nejdrsnější výlet co se týká fyzické náročnosti. Jirka se zátěží za krkem v podobě Haničky, já s kolenem, které při sestupu dolů začalo neskutečně bolet. Jještě, že mě Anička "podpírala" a místo 1,5h jsme to šli dolů 3h. Nejlépe to zvládli Monička a Dan s tátou Matějem, kteří si 6,5km dlouhý sestup vychutnali. Příjemným překvapením byly borůvky, kterých v Obřím dole bylo požehnaně.

(J.) Dáváme si pozdní oběd. Ovšem jídlo je naprosto FANTASTICKÉ!!! ..obsluha dobrá a vše za rozumné ceny.. Je tu i hotel - takže příště rozhodně musíme bydlet zde!!!    
Po super obědě jdeme - nebo se spíše vlečeme :-)  už po rovince do Pece k lanovce a dál k parkovišti a k autům. A po 17 hod odpoledne je okruh uzavřen a už pozvolna jedeme k našemu hotelu.

Provinilá recepční se hodně pokorně omlouvá a jako odškodné všechny děti dostávají palačinku a každý táta 2 piva. Dohoda je to rozumná :-) Nemusím zdůrazňovat, že uspávání dětí bylo snadné. Ovšem i tátové jsou očividně "trochu jetí" a očividně se všichni těší do postele :-) takže žádné velké posezení se nekonalo... Perličkou akorát bylo, že se David večer chlubil, že si myslí, že kdyby se Anička náhodou probudila (což bylo díky únavě vysoce nepravděpodobné), že by sama trefila z 3.patra hotelu k nám do restaurace... a za pár minut na to se k překvapení nás všech Anička zcela v pohodě opravdu v restauraci objevila :-) nicméně za chvilku už zase spokojeně spala...

(D.) Zase jsem se na vlastní oči přesvedčil, že vyřknuté myšlenky se často stávají realitou.

Safari

neděle 25.9.
(J.) Vstáváme o půl 9 a po snídani v 9.30 vyrážíme do Dvora Králové do ZOO na Safari (15km). Začínáme Safari - kupujeme si lístky do ZOO (200 Kč/dospělého a 50Kč/dítě) a na Safari (200 Kč/auto) a vjíždíme autem přímo na Safari.
Je to fajn. Přímo z auta s dětmi vidíme žirafy, gazely, buvoly, geparda, pakoně, zebry a lvy. A hlavně lvi jsou parádní - leží v trávě pár metrů od nás.
   

Lvice odpočívají

Potom zaparkujeme auta a jdeme do ZOO pěšky. Hned u vchodu je velká lanová prolízačka a tam si děti hodinku hrají a běhají. Posvačíme a vyrážíme na obchůzku pavilónů. Nohy mi moc neslouží a tak každý volí své tempo a postupně se rozdělujeme. My s Haničkou se ztratíme a ostatní už nenajdeme.

Dopolední svačinka

Žádné překážky neznáme.

Klidně budeme viset i hlavou dolů.

Děti si to opravdu užívají.

(D.) S Aničkou, Moničkou, Danem a Matějem jsme se vydali ještě jednou přes ZOO do pěší safari. Došli jsme až ke lvům. Byla to příjmná relaxační procházka. Pak jsme šli nazpět s vidinou dobrého oběda v africké vesničce, kde ale došlo jídlo. Tak jsme využili jiné občerstvovací stanice. Odjíždíme v cca 15:00 směr domov. Leo s Davidem a dětmi se nám někam zatoulali, tak jsme si alespoň zavolali a rozloučili se.

(J.) Odjíždíme a po cestě se zastavuji ještě na letišti v Křižanově. Mám tu pár starých známých a ptám se jestli vezmou do letadla na proletění se kolem i naše malé děti a odpověď je ano :-) (1500Kč/15min letu/2táty+2děti, možnost postavení si stanů + zázemí přímo na letišti). Tak si myslím, že máme tip na novou akci :-)

Jaká byla tato akce celkově? Osobně si myslím, že parádní. Program byl nabitý, počasí vyšlo perfektně, zážitky pro děti i táty výživné. Myslím, že by z toho mohla být pěkná tradice. Každý rok výstup na Sněžku (a nebo jiný kopec?).

(D.) Akce to byla neskutečná a přeji si, abychom za rok přespali jednu noc na Sněžce pod širákem. Chci tam v noci vidět hvězdy a ráno východ slunce. Jirka se na to moc netvářil, ale když se přidají ostatní tátové, tak věřím, že to ho přesvědčím. Děkuji všem za fotky z akce a těším se na další :-)

Za rok naviděnou Sněžko :-)