IV.akce Klubu otců - "Plavba Baťovým kanálem" 6.-8.5.2016
Ahoj všem příznivcům našeho Klubu otců :-)
Máme za sebou další - a tentokráte opravdu krásnou - akci "Plavba na hausbótech Baťovým kanálem". Akce se zúčastnilo 9 tátů + 11 dětí. Byla to opět 3-denní akce, ale tentokrát se začínalo v pátek dopoledne.
Den 1. - pátek:
Jiří:
První účastníci přijíždí do Veselí nad Moravou už v 10 hod dopoledne. Čekají nás zde rezervované 3 hausbóty: "Zapa", "Pohoda" a "Viking". Kapitáni postupně přebírají lodě a součástí je školení o ovládání a řízení - a také i zkušební plavba. Z lodí jde respekt - a hlavně "Zapa" je fakt velká. Pojme 4 táty i s dětmi jako nic a ještě by se tam pár členů posádky vlezlo. Její prostor je opravdu velkorysý. David jako kapitán Zapy má můj velký obdiv, jak bravurně zvládá plavbu a manévrování s tak velkou lodí. Na "Pohodě" jsou 3 tátové a 5 dětí a moc prostoru tam už není. Na Vikingu jsme tátové 2 a 2 děti a máme opravdu pohodlí.
 |
| Zleva: Viking, Pohoda, Zapa |
V 15 hod jsou všechny posádky včetně malých plavčíků kompletní a můžeme vyplout. Zázemí ve Veselí je pěkné - je zde hezké dětské hřiště a tak máme plán plout do kotviště Vnorovy, projít si tam s dětmi pohádkovou cestu a vrátit se zpět do Veselí. Tento plán, ale nevydrží dlouho...
Vyplouváme, za plavby se zdokonalujeme v ovládání lodí a po necelé hodině plavby připlouváme na kotviště Vnorovy. Je to naprosto kouzelné místo s jednoduchým stánkem, kde mají točené pivo, drobné občerstvení a uzená cigára. Ale hlavně je zde neuvěřitelně příjemná a přátelská obsluha a super atmosféra. Většina se prakticky okamžitě přiklání k názoru zůstat tady přes noc - a rychle je rozhodnuto.
 |
| Vnorovy: neuvěřitelně přátelská atmosféra |
S dětmi vyrážíme na hodinovou pohádkovou cestu. Pro naše děti je to naprosto super. Hlavně Libor, hlavní předčítač úkolů a organizátor, odvádí s dětmi obrovský kus práce a tak si to děti opravdu užívají a my koneckonců taky.
 |
| Naše děti na "pohádkové cestě" |
Večer se děti ještě kloužou na skluzavce, proběhne večeře - krmení naší malé dravé zvěře a dáváme děti spát.
 |
| Zasloužené pivínko na závěr vydařeného dne |
Děti usínají opravdu rychle a tak si večer na palubě "Zapy" můžeme dát v klidu a v pohodě ještě několik piv a poklábosit. A první den je za námi...
Den 2. - sobota:
Ráno vstáváme a v klidu snídáme a protože plavební komora se otvírá až v 10 hodin, tak není kam spěchat. Nejdříve plánujeme se na první napuštění a vypuštění komory podívat, abychom věděli, jak se to dělá a pak teprve proplout. Nakonec ale my s Vikingem jdeme do toho čelem a vplouváme v první várce do komory. O zábavu je rázem postaráno - několikrát mi "zdechá" motor a hlavně v komoře je to hodně nepříjemné, protože tam pak mám neovladatelnou loď a máme chvilku problémy. Naštěstí nevzniká žádná škoda a proplutí je za chvíli za námi. Plujeme dál a až později se dozvídáme, že nastalo ještě další drama...
 |
| Hausbót Pohoda v pohodě v plavební komoře |
David:
Ve Vnorovech jsou dvě komory, které rozděluje řeka Morava. Když jsem se Zapou vyjel z první komory, snažil jsem se loď dostat co nejdřív na druhou stranu řeky. Proud nás však otočil a strhl dál na řeku směrem k jezu. Adrenalin by se dal krájet, ale zachoval jsem chladnou hlavu. Nebyl čas na nějaké otázky a musel jsem okamžitě reagovat. Zařadil jsem plný chod vpřed a dal plný rejd. Loď se mi podařilo otočit proti proudu a následně ji nasměřovat do druhé komory. Děti to moc nevnímaly, ale z výrazů Leoše, Jardy a Toma jsem věděl, že to pro ně byl silný zážitek.
A aby toho nebylo málo, tak za námi z komory vyjela druhá loď, Pohoda. Přes proud řeky se dostali rychle, ale když chtěli zabrzdit pomocí zpětného chodu motoru a loď nasměřovat do druhé komory, loď ještě víc zrychlila směrem vpřed. V tu chvíli byla neovladatelná a kluci narazili čelně, v plné rychlosti, do břehu. Naštěstí se podařilo Liborovi, Petrovi a Filipovi udržet děti na palubě a nikdo nespadl do vody. Nakonec se do druhé komorydostali a vše dopadlo dobře. Po vyplutí z druhé komory jsme zakotvili Zapu i Pohodu u mola a začali řešit, co se vlastně stalo. Zavolali jsme do přístavu panu Habartovi (provozovatel hausbótu), který ihned nasedl do auta a ochotně přijel nám pomoct celou situaci vyřešit. Zjistil, že se na motoru ulomila nějaká součástka, kterou na místě vyměnil. Pohoda mohla pokračovat dál v plavbě.
Jiří:
My jsme mezitím dopluli po necelé hodině plavby do Strážnice, vyvazujeme loď u břehu a vyrážíme na oběd na náměstí. Další naše lodě nepřiplouvají a tak je jasné, že se něco stalo. Ve Strážnici je hned vedle vyvázaných lodí pěkné dětské hřiště a tak je o děti dobře postaráno. Nakonec připlouvají Zapa i Pohoda, společně trávíme odpoledne. Posádka Pohody má bohužel ještě další povinnosti a už se musí vydat na zpáteční cestu. Takže dál už pokračuje jen Zapa a Viking. Čeká nás opět necelá hodina plavby do Petrova.
 |
| Příjemná plovoucí kavárna s příjemnou obsluhou |
V Petrově je úplně nová a moc pěkná marína, kde se vyvazujeme na další noc.
 |
| Naše malé plavčice u vinných sklepů |
Petrov je známý vinnými sklepy, které jsou chráněné v UNESCO a jsou opravdu krásné a tak vyrážíme na jejich prohlídku. Máme štěstí, zároveň zde probíhají vinařské slavnosti a tak máme ochutnávku vína i s muzikou :-) Po cestě zpět se zastavujeme ještě ve Sport Baru, který je překvapivě nekuřácký a tak si dáváme pivo a ještě chvíli fandíme našim hokejistům.
 |
| Fanynky a fanoušci našich hokejistů |
 |
| Návrat domů z hokeje na loď |
Po návratu nastává večerní rutina s večeří, ale hygienu omezujeme jen na nejnutnější minimum. Děti okamžitě usínají "jako když je do vody hodí". Ovšem únava padá i na některé tatínky, kteří usínají také. Nicméně David, Tom, Leo a já ještě síly máme a tak si dáváme ještě 2 lahvinky vína... :-)
Den 3. - neděle:
Opět v klidu a v pohodě snídáme a dáváme si ranní "kávičku". Čas se krátí a musíme už bohužel vyrazit zpět. Nikomu se nechce. Ani dětem, ani tátům...
 |
| Ranní "káva" v plovoucí kavárně v Petrově |
Ještě si dáváme zákuskovou a zmrzlinovou přestávku ve Strážnici. Chceme ještě společně poobědvat v jediné restauraci po cestě, ale ta nás vypekla, protože měla zavřeno, přestože hlásali opak. Jen ale Zapa zmizla za zatáčkou, podařilo se nám dobouchat na obsluhu, takže my jsme tam nakonec poobědvali, ale naše lodě se už rozdělily...
David:
Zpáteční cesta byla úžasná. Protože jsem Zapu ovládal, mohl jsem si v klidu vychutnat krásy místní flory a fauny. Po proplutí oběma komorami ve Vnorovech, tentokrát bez dramatu, jsme zde zakotvili, dali si oběd a naposledy si užili místní pohodovou atmosféru. Do přístavu ve Veselí jsem dopluli v 16:30, vyklidili a předali Zapu panu Habartovi, který byl s námi tak spokojen, že nám ihned nabídl slevu, pokud přijedeme znovu. Anička, Adélka, Julinka a Honzík si ještě chvilku pohráli na místním dětském hřišti. Pak jsme se rozloučili, naposledy se pozdravili vodáckým pozdravem AHOOOJ a rozjeli se domů. Mě s Aničkou se ještě nechtělo a tak jsme se rozhodli že počkáme na Jirku, Haničku, Beriho a Barborku abychom se rozloučili i s nimi.
 |
| Prostě Vnorovy...:-) |
Jiří:
Já i Bery nespěcháme a chceme si užít plavby a krásného prostředí co nejvíce a co nejdéle, takže ještě máme zastávku ve Vnorovech a je to jako bychom se vraceli domů. Je to místo, na které budu ještě dlouho vzpomínat.
Loď nakonec vracíme v 18 hod, rychle se balíme a vyrážíme domů.
 |
| Všichni účastníci plavby |
Pro mne to byla zatím nejhezčí akce, kterou jsme s Klubem podnikli. Děti byly hodné, vyhrály si hodně společně, počasí bylo exklusivní a my tatínkové jsme měli dobrou partu. Bylo to tak pěkné, že mi až bylo trochu líto, že s námi není manželka. Určitě budu hlasovat, abychom tuto akci zařadili do každoročního programu... A všem tatínkům doporučuji: "Určitě se příště zúčastněte, stojí to za to..."
David:
Pro mě osobně to byl parádní zážitek. Řešit různé situace na lodi, pozorovat přístupy ostatních tatínků ke svým dětem, zvládat emoce, vidět děti, jak se dokáží rychle přizpůsobit a hlavně se sami zabavit a celé si to užívat. Ze všech čtyř akcí to bylo pro mě největší dobrodružství. Děkuji všem tatínkům i jejich dětem, že vytvořili skvělou atmosféru a i přes drobné problémy, že to tak perfektně zvládli. Děkuji Petře Kaderkové, že nám pomohla s organizací a s informováním tatínků. Díky všem a na další akci na Orlíku AHOOOJ!
